Ve dnech 22.–23. dubna 2026 se v Broumově uskutečnila výroční konference České asociace geomorfologů (ČAG). Místem konání byl broumovský klášter, jehož návštěva se stala součástí doprovodného programu.
Konference přivítala přes padesát účastníků z České republiky, Polska, Maďarska, Německa, Slovenska a dalších zemí. Program zahrnoval čtyři zvané přednášky, více než třicet ústních příspěvků a třicet posterů rozdělených do dvou sekcí.
Zvané přednášky přednesli Marek Kasprzak (permafrost na okraji své existence), Tomáš Pánek (failed tablelands jako největší zemské oblasti postižené sesuvem) a Lenka Ondráčková (sedimenty přetvářející povodňová rizika). Petr Kuna se ve čtvrteční pozvané přednášce věnoval ochraně geologických fenoménů v CHKO Broumovsko. Součástí prvního dne bylo i vyhlášení soutěže o nejlepší vysokoškolskou kvalifikační práci v roce 2025.
Tematický záběr konference byl široký: svahy a sesuvy, říční geomorfologie a velké dřevo v tocích, glaciální a periglaciální procesy, tektonika a strukturní geomorfologie, geodiverzita i antropogenní přeměny krajiny. Silně zastoupena byla metodická témata – UAV-LiDAR mapování, ERT průzkum, strojové učení v monitoringu či pravděpodobnostní modelování povodní. Část příspěvků se věnovala aktuálním extrémním událostem, zejména důsledkům bouře Boris (2024) v Hrubém Jeseníku a povodně 2024 v Poodří.
Součástí konference byla terénní exkurze po geomorfologicky výjimečném území Broumovska, kterou připravili Petr Tábořík a Petr Kuna. Pět zastávek propojilo regionální geologii s aktuálním výzkumem: od panoramatického výhledu ze skalního divadla u Hvězdy přes údolí Metuje a výhled na polské Góry Stołowe až po mesy Ostaš a Hejda. Právě zde prezentovali autoři nově identifikovaný zlom Ostaš–Hejda, který vysvětluje téměř 90metrový výškový rozdíl mezi oběma sousedními tabulovými horami. Volitelná zastávka v Adršpašsko-teplických skalách pak připomněla, že geomorfologie není jen věda o minulosti – výzkum a monitoring lokality po skalním řícení z roku 2021 stále pokračuje.
