Geomorfologie:
věda o tváři Země

Čím se geomorfologie zabývá


Geomorfologie je vědecká disciplína, která se zabývá studiem tvarů zemského povrchu –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ georeliéfem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ a procesů, které jej formují.

Geomorfologie –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ z řeckého γῆ, ge = Země; μορφή, morfé, = tvar; a λόγος, logos = slovo

There is no question that geomorphology is a science of fundamental importance. We inhabit — indeed all life evolved at — a dynamic interface between a rocky planetary surface and its atmosphere and hydrosphere.

Victor R. Baker — Introduction: Regional Landform Analysis, Geomorphology from Space

Hlavní procesy a tvary reliéfu

Zemský povrch je výsledkem soustavného působení přírodních sil – vody, ledu, větru, gravitace i tektoniky. Stále výraznějším činitelem se stává také člověk. Geomorfologie tyto síly studuje a sleduje, jaké tvary po sobě zanechávají a jak se v čase proměňují.

Fluviální procesy

Říční eroze a akumulace sedimentů formují údolí, nivy, kaňony i říční terasy.

Svahové pohyby

Sesuvy, skalní řícení a pomalé plouživé pohyby přemísťují horniny a zeminu po svazích.

Glaciální a periglaciální procesy

Ledovce modelují kary, morény a přehlubená údolí; mráz tříští horniny a tvaruje půdu.

Tektonika a vulkanismus

Pohyby zemské kůry zdvihají pohoří a způsobují zemětřesení; sopky budují vlastní reliéf.

Krasové procesy

Rozpouštění vápence a dalších hornin vytváří jeskyně, závrty, škrapy a podzemní říční systémy.

Zvětrávání

Chemické i fyzikální rozrušování hornin připravuje materiál pro transport a tvorbu půd.

Marinní procesy

Vlny, přílivy a mořské proudy modelují pobřeží — útesy, pláže, delty i podmořský reliéf.

Eolické procesy

Vítr přenáší písek a prach, buduje duny a způsobuje větrnou erozi.

Biogenní procesy

Organismy aktivně přetvářejí reliéf — od kořenů stromů rozrušujících skály přes bobry přehrazující toky až po korály budující útesy.

Člověk jako geomorfologický činitel

Těžba, výstavba, zemědělství nebo regulace toků přetvářejí reliéf rychlostí, která nemá v přírodě obdoby.

Proč na tom záleží

Geomorfologie není jen akademickém výzkumu – její výsledky přímo ovlivňují bezpečnost lidí, nakládání s krajinou i rozhodování o území.

  • Kde je bezpečno stavět a kde ne. Znalost terénu – stability svahů, složení podloží nebo dosahu povodní – rozhoduje o tom, zda dům, silnice nebo most vydrží, nebo se za pár let ocitne v ohrožení.
  • Přírodní katastrofy a jejich předpověď. Sesuvy, povodně nebo skalní řícení nelze vždy zastavit, ale lze jim lépe rozumět – a předvídat, kde a za jakých podmínek jsou pravděpodobné.
  • Voda v krajině. To, jak krajina vypadá – jak je členitá, jaké má svahy a půdy – určuje, zda voda po dešti rychle odteče, nebo se vsákne a zůstane. Geomorfologie pomáhá chápat, proč některá místa trpí suchem a jiná povodněmi. Naše výzkumy pomáhají lépe spravovat vodní toky.
  • Stopy klimatické změny v terénu. Ustupující ledovce, rozmrzající permafrost nebo silnější eroze nejsou jen čísla z měřicích stanic – jsou to změny, které lze přímo číst v reliéfu krajiny a které mají dopad i na lidskou společnost.
  • Krajina jako přírodní dědictví. Skalní města, krasové jeskyně, říční meandry nebo ledovcová údolí jsou součástí naší krajiny a identity. Geomorfologie pomáhá rozumět jejich hodnotě a pečovat o jejich ochranu.